Když přišla pozvánka z Dětského domova Zlín Lazy na 3. ročník Zlatého puku, byli jsme nadšení. Když se blížil termín konání, klesalo naše nadšení a hlavně sebevědomí jako venkovní teplota. On totiž neměl kdo reprezentovat – některé děti odjely domů na podzimní prázdniny, fotbalisté odjeli na zápasy, mrňouskové ještě bruslit neumějí, a tak se vzalo, co zbylo. Michal + Petr + Mirek + Lucka + Katka + Monika + Anetka a nebruslící „maskot“ Maruška. No to bude výbuch …

Přišel den „D“. Strýc Petr vzal auto, nalodil „zbytky“ domova a odjel do Zlína. Při vstupu do ledové arény se hvězdná sestava roztržitě rozhlížela po soupeřích, zkušeně vyzkoušela kvalitu ledu (máme pravda zimák vedle domova)  a se sebevědomým mottem: „není důležité se zúčastnit, ale vyhrát“, se vrhla do bojů. Nejdříve to bylo dosti opatrné, ale postupně si všichni získávali potřebný náskok. Před vyhlášením výsledků si však se svým umístěním vůbec nebyli jistí. Poslední ? Nejsme. Předposlední ? Taky ne. Třetí ? Pořád nic ? My snad zase vyhrajem ! A už je to tady – JSME PRVNÍ !!! A kdo půjde pro čokoládový puk ? No přece Michal, má dnes krásných osmnáct ! Opět máme ramena přes celá záda, sebevědomí na rozdávání. Upřímnou radost z vítězství má Maruška, která po celou dobu tým povzbuzovala, strýci pomáhala s dresy, helmami i svačinami.

Ještě chvíli bruslíme a lehce unaveni vyrážíme domů sdělit všem skvělou zprávu – ZÍSKALI JSME HATTRICK ! Obrovské poděkování patří organizátorům, asi nás příští rok už nepozvou.

Zdroj: www.zkola.cz