V ročním výchovném plánu 1 RS byla zaplánována akce: Malování na plot, a to již její druhý ročník. Výstupem z ní se staly panely o rozměrech 110 / 140 cm s náměty: Přátelství, Kamarádství, Láska. Autory těchto prací se staly děti z našeho DD, tří „spřátelených“dětských domovů a týmy ZUŠ, ZŠ a DDM Uherský Ostroh.

V lednu letošního roku, tj. roku 2011, jsme z podnětu Ř/DD uspořádali soubornou výstavu těchto prací v prostorách zámku v Uherském Ostrohu. Pokračovali jsme v již „osvědčeném“ způsobu, že si děti 1 RS celou akci připraví samy, a vychovatel pouze pomůže radou, motivací. Na přípravě výstavy a samotné vernisáže jsme strávili několik společných odpolední a každé z dětí si vybralo zrovna ten úkol, který mu nejvíce seděl a na který mu síly stačily. A tak hoši Jan, Mirek a Pavel nejdříve poopravili a technicky upravili samotné panely, vydumali jakým způsobem je budeme instalovat, protože jejich velikost byla dost neobvyklá. Prostě „velkorozměrová plátna“! Lukáš – náš počítačový specialista, vytvořil grafický návrh pozvánky, Kateřina – elektronickou cestou pozvala všechny, koho jsme pozvat chtěli. Dalším úkolem, který bylo třeba splnit, se stala příprava plakátu. Máme dva bratry Lukášovy, kteří nejen že se již obou ročníků zúčastnili se ctí jako soutěžící, ale také jsou žáky ZUŠ. Tentokrát soutěžili pouze mezi sebou a pouze na podlaze v naší jídelně. Který z nich namaluje výstižnější plakát, který budeme používat! Zvítězil tentokrát Pavel, i když se to neobešlo bez trapasu! Jak jsme tak všichni byli v tom předvánočním švunku a shonu, nikdo, ani dospělí, ani děti si nevšimli, že máme „překlep „ v datu. Prostě jsme zapomněli, že po roce 2010 přichází rok 2011. My zůstali na plakátu pouze v roce 2010. Na poslední chvíli to zachránila naše paní kuchařka, a tak díky ní, jsme se neznemožnili před celým „ostrožským „ světem. O roznos plakátků se postaral Pavel s Janem. Ještě pár konzultací s vedoucí odboru kultury na MěÚ ohledně prostor a organizace celé akce a hoši vyzbrojeni metrem, žebříkem a svou fantazií plánují, jak nejlépe panely zavěsit v prostoru pro nás určeném. Při této týmové práci s jasným cílem jsme zažili jenom příjemné chvíle, žádnou naštvanost nebo snad neochotu. Chvíle společné práce sbližují, ukazují charakter dětí, učí je spolehlivosti.Přináší fakt radost, která je pro toho, kdo u toho nebyl nesdělitelná. A den D? Vše klaplo, hosté přišli. Těm cizím jsme se možná trochu více přiblížili.Uviděli, co umí ty děcka z děcáku mimo lumpáren a možná i těm dětem z našeho domova jsme trochu více ukázali, jak to ti „velcí“, kteří umí připravit nejen celý projekt Malování na plotě, ale zorganizovat i něco takového, jako je vernisáž a výstava na Zámku, umí. Opravdovou výstavu, kterou lidé obdivují, vyptávají se na všechny možné detaily od toho jakými barvami je to namalováno, které obrazy jsou ty vítězné, poklepávají Pavlovi za jeho „Labutě“ na rameno. A oni tam odpovídají, zdá se jim to samozřejmé, jsou skromní, ale jejich sebevědomí je hlazeno. Zbývá mi to nejdůležitější, poděkování. Děkuji svým kolegům z 1 RS za podporu, naprosto kolegiální pomoc všude tam, kde bylo jejich pomoci třeba.